Zámecký vrch vděčí za své jméno hradu postavenému piastovskými knížaty. Nejstarší památkou na Zámeckém vrchu je rotunda sv. Mikuláše (v určitém období měla dva patrony, sv. Mikuláše a sv. Václava). Podle nejnovějších výzkumů pochází z druhé poloviny 12. století. V současné době zažívá jakési turistické druhé mládí, neboť je vyobrazena na bankovce v hodnotě 20 zlotých.
S menšími přestávkami je Těšín součástí Polska od konce 10. století. V důsledku rozdrobení Polska si v roce 1290 kníže Měšek zvolil za své sídlo Těšín. Vzniklo tak Těšínské knížectví, kterému Piastovci vládli až do roku 1653. Měškův syn Kazimír I. vzdal v roce 1327 lenní hold českému králi Janu Lucemburskému, čímž zahájil vztahy mezi Těšínem a Prahou. Nejvýznamnějšími těšínskými knížaty byli Přemysl Nošák (zemř. 1410), vynikající diplomat, a Kazimír II. Těšínský (zemř. 1528), příbuzný a spolupracovník Jagellonců, kteří v té době vládli nejen v Polsku a na Litvě, ale také v Čechách a Uhrách. Hrad byl zničen během třicetileté války (1618–1648), kdy do Těšínského knížectví postupně vtrhla různá vojska. Obzvláště krutá byla
švédská okupace. V roce 1653, po smrti vévodkyně Alžběty Lukrécie Těšínské, převzali vládu v Těšínském knížectví Habsburkové, kteří byli českými králi, spolu s titulem těšínských knížat. V roce 1722 předali titul spolu se soukromými knížecími majetky svým příbuzným. O Zámecký vrch v Těšíně se blíže zajímal pouze arcivévoda Karel Ludvík Rakousko-Těšínský (1771–1847), který nechal postavit Lovecký zámeček s oranžerií. Do historie města se zapsal jako zakladatel arcivévodského zámeckého pivovaru, který je v provozu nepřetržitě od roku 1846. Je nejdéle nepřetržitě fungujícím pivovarem v dnešním Polsku. Kromě rotundy se z dávných dob na Zámeckém vrchu dochovala gotická Piastovská věž (před třicetiletou válkou stály takové věže čtyři), stołp a zbytky bránové věže.
V blízkosti zastávky se nachází středověký kostel svatého Jiří (ul. Liburnia 1), Muzeum 4. podhalského střeleckého pluku (ul. Frysztacka 2) věnované jednotce pobývající v Těšíně v meziválečném období (pyšní se replikou šifrovacího stroje Enigma) a dva židovské hřbitovy (ul. Hażlaska), z nichž historie staršího z nich sahá až do 17. století.
Z hlediska „tramvajové historie“ je důležitým místem budova bývalé vozovny (ul. Dojazdowa), kde byla v roce 2010 odhalena pamětní deska připomínající její minulost. Cestující, kteří na zastávce vystoupí, se mohou projít půvabnou ulicí Przykopa, kterou je dnes v průvodcích nazývána Těšínské Benátky.
autor: Michael Morys-Twarowski