Těšínská piastovská knížata razili vlastní mince. Nejstarší známá těšínská mince pochází z konce 14. století. Od roku 1643 sídlila knížecí mincovna v budově na dnešní Mincovní ulici (ul. Mennicza). Jeho činnost byla ukončena v roce 1655, dva roky po smrti poslední piastovské panovnice Alžběty Lukrécie Těšínské. Kvalita těšínských mincí nebyla nejlepší. V roce 1654 vyšla v sousedním Polsku dokonce brožura "Szeląg, piętak, groszyk cieszyński, dobru pospolitemu w Polsce szkodliwy" (Šilink, pěťák, těšínský grošík, škodící obecnému blahu v Polsku). V roce 1704 koupil budovu bývalé mincovny baron Jerzy Fryderykski, který ji zrenovoval a udělal z ní své městské sídlo. Dnes je jakýmsi centrem pro badatele, kteří se zajímají o minulost Těšína. Sídlí zde jak Těšínská knihovna (vědecká knihovna s impozantními sbírkami), tak těšínská pobočka Státního archivu v Katovicích.
V roce 1911 byla budova na dnešní adrese Głęboka č. 50 jednou z mnoha, dnes je významným turistickým místem. Od roku 1996 je zde Muzeum tiskařství, které založil Karol Franek, dlouholetý zaměstnanec nakladatelství Cieszyńska Drukarnia Wydawnicza.
autor: Michael Morys-Twarowski
