Ježíšův kostel, který se nachází nedaleko autobusové zastávky, je největším protestantským kostelem v této části Evropy. Počátky protestantismu v Těšíně a Těšínském knížectví jsou spojeny s knížetem Václavem III. Adamem Pohrobkem (1528–1579), který v
polovině 16. století přešel na luteránskou víru. Jeho syn Adam Václav Těšínský (1579–1617) na přelomu let 1609 a 1610 sice přešel na katolickou víru, ale většina jeho poddaných byla protestanty. Situace se nezměnila za panování dětí Adama Václava Těšínského: Fridricha Viléma Těšínského (1617–1625) a Alžběty Lukrécie (1625–1653), která vládla v duchu tolerance. Teprve když se Habsburkové ujali přímé vlády, nabyla protireformace silnější podoby. Ačkoli se samotný Těšín stal katolickým městem, v okolních vesnicích stále žili protestanti, přičemž v některých vesnicích dokonce tvořili většinu.Postupem času museli Habsburkové svou protireformační politiku mírnit.
V roce 1709 mohl být za hradbami Těšína postaven evangelický kostel, jediný v celém Těšínském knížectví, kam se na bohoslužby sjížděli i protestanti z Moravy a Horního Slezska. V roce 1781 se protestanti dočkali tolerančního patentu. Těšínský kostel byl po krátkou dobu nejvýznamnějším luteránským kostelem v celé rakouské monarchii, ale brzy byl ústřední orgán evangelické církve augsburského vyznání přesunut do Vídně. V roce 1848 byli protestanti v Rakousku zrovnoprávněni. Náboženské rozdělení v Těšíně a Těšínském knížectví probíhalo napříč jazykovými (národnostními) skupinami. Před kostelem stojí pomník Jiřího Třanovského (1592–1637), místního faráře a významné osobnosti v dějinách evropského protestantismu (říkalo se mu „slovanský Luther“). Vydal populární kancionál Cithara Sanctorum, čemž si zajistil místo v historii literatury... slovenské. Stačí říct, že v Bratislavě je po něm dokonce pojmenována ulice. Vzhledem k historii tohoto místa není překvapivé, že se zde nachází Muzeum protestantismu (formálně je jeho sídlem Ježíšův kostel) a Knihovna a archiv Bohumila Rudolfa Tschammera působící v jeho strukturách. Jedná se o nejstarší a největší historickou evangelickou knihovnu v Polsku.
Nedaleko zastávky se nacházela také kasárna arcivévody Bedřicha, postavená v roce 1895. Byla pojmenována po arcivévodovi Bedřichovi, který nesl titul těšínského knížete a zároveň byl vrchním velitelem císařské a královské domobrany. Během první světové války působil jako vrchní velitel rakouské armády. V noci z 31. října na 1. listopadu 1918 došlo v kasárnách k převratu, který zorganizovali polští důstojníci z těšínské posádky. V důsledku toho převzali kontrolu nad armádou a ovládli klíčové body ve městě. Okamžitě uznali nadřazenost Národní rady Těšínského knížectví. V roce 2015 byla na bývalém velitelství kasáren odhalena pamětní deska připomínající vojáky, důstojníky a zaměstnance, kteří se zasazovali o ochranu a obranu polských hranic na Těšínském Slezsku.
autor: Michael Morys-Twarowski
